JEFF LOOMIS   

Že má rychlík Jeff Loomis moc rád Cacophony nikdy nebylo žádným tajemstvím. Ani se nijak netajil myšlenkou pojmout dvě neskutečné jízdy pánů Jasona Beckera a Martyho Friedmana ("Speed Metal Symphony“ a "Go Off!“ z let 1987 a 1988) jako hlavní zdroj inspirace pro debut. Ovšem žádné kopírování se konat nebude, jde skutečně pouze o lehké "načuchnutí“ (které se jen tu a tam přihlásí silněji v uších těch, co mají tato alba sježděná nahoru dolu), což musí být jasné každému, jen co se na něj vyvalí úvodní "Shouting Fire At A Funeral“, která jakoby Nevermore z oka vypadla. Jde tedy o pokračování v odkazu s vlastní ksichtem a (nejen zvukovými) výdobytky doby. Potud tedy velká spokojenost s drtivou většinou alba. Kdo hledá nedostatky, najde fakt, že ač Loomis na nahrávce nenechal (na rozdíl od dua Becker/Friedman) žádného zpěváka vydat ani hlásku, přece jen je výsledek někdy až zbytečně blízko domácím Nevermore, což je pro sólovou nahrávku přece jen krapet svazující, a taktéž i skutečnost, že přes hostující hráče to celé zní jednokytarově. Jedna hlava, jeden rukopis, kterému by volná ruka druhého stejně nadaného strunoběžce určitě prospěla. Ale popravdě, “Zero Order Phase“ je hodně příjemná nahrávka člověka, co přesně ví co chce a má to v hlavě (i rukách) dobře srovnané. A vezmeme-li navíc ještě v úvahu, co za nudné onanie běžně vydává většina "kapelových“ sekerníků, vyjde nám, že se Jeffovi práce podařila, no… chvalitebně.